Jak a proč stínit výrobní haly a další průmyslové objekty

30. 11. 2022

Světlíky, prosklené stěny nebo okna v průmyslových halách se obvykle stíní kvůli utlumení ostrého světla a regulaci teploty na pracovišti. Obecně doporučujeme venkovní stínění, které je účinnější než vnitřní a lépe se s ním dodržují hygienické podmínky na pracovišti.

Proč stínit průmyslové haly

Zaměstnavatel má povinnost adekvátně přizpůsobit prostředí pro práci, k čemuž patří mimo jiné vhodné světelné a tepelné podmínky na pracovišti. Obojí se dá spolehlivě regulovat pomocí venkovního stínění.

Světelné podmínky na pracovišti

Špatné osvětlení neznamená jen málo světla, ale také hodně světla. Přílišné přesvícení nebo ostré odlesky a stíny zatěžují oči a mohou ohrožovat bezpečnost práce.

Podle § 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí mít pracoviště, která jsou osvětlována denním osvětlením a může na nich docházet k oslňování nebo zvýšené tepelné zátěži, osvětlovací otvory (nejčastěji okna a světlíky) vybaveny clonicími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. Zároveň však instalované clony nesmí bránit pohledu z budovy ven.

Na pracovišti osvětlovaném denním světlem by měl být činitel denní osvětlenosti Dmin minimálně 1,5 % (viz zmíněné nařízení). Kombinovat by se mělo s umělým svícením o minimální hodnotě 200 lx na m². 

Teplota na pracovišti

U profesí obvykle vykonávaných v průmyslových halách jsou podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. limity následující:

Typ práceMinimální teplotaMaximální teplota
IIa – převážně vsedě, přesouvání lehkých břemen, montáž lehkých dílů, kusová práce nástrojařů a mechaniků18 °C26 °C
IIb – převážně vestoje se zapojením rukou, paží a nohou, přenášení břemen do 10 kg, mechanici, strojní opracování a montáž14 °C32 °C
IIIa – práce vestoje s trvalým zapojením obou rukou, občas v předklonu a kleče, chůze, údržba strojů, stavebnictví, skladníci přenášející břemena do 15 kg10 °C30 °C

Zákon sice ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit vhodnou teplotu, ale už neříká, jakým způsobem.

K ochlazování prostor se často používá:

  • průmyslová klimatizace, 
  • ventilace,
  • rekuperace,
  • větrání
  • nebo venkovní stínění.

Vhodné je kombinovat více způsobů chlazení. Například využití samotné klimatizace není příliš ekonomické, navíc spoustě lidem silná klimatizace vadí.

Používání klimatizace v práci je také upraveno zákonem. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nesmí být více než 7 °C. Je proto vhodné teplotu regulovat mírnější cestou, například venkovním stíněním.

Venkovní stínění splní legislativu a nabízí pohodlí

Abyste dodrželi hygienická i bezpečnostní opatření vyplývající ze zmíněných nařízení a BOZP, doporučujeme stínit okna průmyslových hal venkovním stíněním s možností regulace, tedy:

Venkovní žaluzie oproti roletám umožňují lepší regulaci světla díky naklápění lamel. Roletami zase vytvoříte úplnou tmu. Pokud máte velká okna, doporučujeme screenové rolety, které dobře odolávají větru a lze je vyrobit i ve velkých rozměrech.

Ke stínění doporučujeme pořídit chytré motory nebo jiné centrální napojení a čidla, aby se stínění vytahovalo i stahovalo automaticky na základě počasí nebo například délky pracovní doby.

Se stíněním světlíků buďte opatrní

Podstatnou část denního světla (a tepla) do průmyslových hal přivádějí světlíky. I ty můžete zastínit, nezapomeňte ale, že stále musí být dodrženo minimální procento denního osvětlení na pracovišti. Obecně doporučujeme stínit pouze okna.

Pokud světlík potřebujete zastínit, volte ideálně dočasná řešení jako jsou venkovní plachty (z podobného materiálu jako screenové rolety) nebo motorizované vnitřní stínicí systémy. Ty místnost příjemně ochladí, ale zároveň nezatemní.

Podle čeho vybrat venkovní stínění pro průmyslové haly?

Pokud vás čeká stavba nové haly, venkovní stínění začněte plánovat už ve fázi projektování. Výhodou je, že máte ještě manipulační prostor, jak vymyslet stínění designově, funkčně i technologicky.

Pokud stíníte stávající halu, poraďte se s odborníkem. Při rozhodování totiž záleží na

  • typu fasády a možnostech kotvení jednotlivých prvků,
  • možnostech elektroinstalace,
  • bezpečnostních požadavcích (v případě nutnosti jdou pořídit i bezpečnostní rolety, které pojišťovna uzná jako bezpečnostní prvek),
  • požadavcích na regulaci tepla a světla,
  • preferovaném typu ovládání.

Pokud máte halu z cihel nebo panelů, můžete se v zásadě řídit našimi radami pro výběr stínění při rekonstrukci.

Při výběru stínění je důležitá taky vizuální stránka. Jde o velký zásah do budovy, která reprezentuje vaši firmu, a tak se před realizací poraďte s architektem. Můžete zvolit například výraznější barvy žaluzií, které podpoří vaši firemní identitu.

Jak to máme v NEVĚ

Na výrobní hale i na skladových prostorách v Kralicích na Hané máme venkovní žaluzie S‑90. Ty jsou na administrativní i průmyslové budovy oblíbené díky svému poměru cena/​výkon – jsou velmi odolné. V našem případě se navíc hodily k vzhledu fasády.

Budovy máme opláštěné plechem, což výrazně omezuje možnosti kotvení stínicí techniky. Jedinou možností v tomto případě proto je předsazená montáž na fasádu.

Fasádní systém s předsazenou montáží je hodně výrazný.

Kromě žaluzií ale používáme také průmyslovou klimatizaci nebo klasické větrání. 

„My i naši zaměstnanci jsme zvyklí chovat se adekvátně vůči počasí. Pokud je například venku chladněji, necháme stínění vytažené a necháme halu vyhřát sluncem. Dáváme si pozor, abychom do haly zbytečně nepouštěli zimu, například dlouho otevřenými vraty při nakládce nebo vykládce.

Když venku přetrvává vedro, od rána používáme stínění a větráme adekvátně k situaci. V chladných ránech prostory vyvětráme a ochladíme. Pozdější dopoledne a odpoledne (kdy nejvíce peče) se snažíme nevětrat a nepouštět dovnitř teplý vzduch. V průběhu dne využíváme klimatizaci. Pokud se večer (při odpolední směně) venkovní teplota sníží, zase větráme, abychom prostor ochladili,” uvádí Jan Gajdoš, výrobní ředitel.


Autor

Kateřina Musilová

Kateřina Musilová posílila marketingové oddělení NEVY v roce 2020. Ke své práci copywriterky využívá zejména znalosti, které získala při studiu českého jazyka na Karlově univerzitě v Praze.

Všechny články autora