Jak vybrat stínění do kanceláře? Myslete na lidi, kteří v ní pracují

19.01.2021

V kanceláři strávíte až osm hodin denně, měli byste se v ní proto cítit dobře. K vytvoření příjemných pracovních podmínek vám kromě správně navrženého interiéru pomůžou i venkovní žaluzie nebo římské rolety. Sepsali jsme, jaké výhody má které stínění, na co byste při výběru měli myslet, nebo proč je důležitá klimatizace.

Venkovní stínění ochlazuje, vnitřní zkrášluje

Venkovní žaluzie nebo látkové rolety v kancelářích plní hlavně technickou a praktickou funkci – odráží sluneční záření, výborně zatemňují a citelně ochlazují interiér. Vnitřní stínění pak plní spíše funkci dekorativní – dotváří vzhled kanceláře a zlepšuje akustické vlastnosti prostor.

Pokud vám to situace umožní, sáhněte spíše po venkovním stínění, které zejména v létě citelně zlepší pracovní podmínky v kanceláři. Vnitřní stínění zvolte v případě, že se vám venkovní nevyplatí, nebo vzhledem k orientaci oken nedává smysl.

„Venkovní stínění zadržuje nejen světlo, ale také infračervené sluneční záření, interiérové stínění je spíše o odstínění vizuálním. Tam, kde nelze, nebo není vhodné exteriérové stínění, musí nastoupit to interiérové. Leckdy o tom rozhoduje i rozpočet,” vysvětluje Roman Vrtiška z architektonického studia Vrtiška a Žák.

Vnitřní a venkovní stínění spolu navíc můžete kombinovat. Vhodné jsou například venkovní žaluzie s:

  • plisé,
  • vnitřními roletami,
  • římskými roletami
  • nebo japonskými stěnami.
Kanceláře Avastu od architektonického studia Vrtiška & Žák, ve kterých efektivní stínění zajišťují venkovní žaluzie. Foto: Kristina Hrabětová

„Z vnitřního stínění se do kanceláře hodí například rolety nebo závěsy. Do moderních kanceláří ale doporučujeme látkové rolety typu ZOOMTECH, které se hodí do velkých oken. Ty působí minimalisticky a dokreslují design. Setkáváme se i s dřevěnými žaluziemi, ty ale potom nezkombinujete s těmi venkovními, protože spolu neladí,“ vysvětluje Petr Kříž, obchodní ředitel výrobce stínící techniky Bematech.

Myslete na ty, kteří v kanceláří pracují

Výběr stínění přizpůsobte také tomu, kdo v kanceláři pracuje. Pokud například vybíráte žaluzie do kanceláře IT techniků, jsou lepší venkovní žaluzie, které v porovnání s těmi vnitřními mnohem lépe zatemňují.

„Na množství pracovišť je přímé světlo přímo na škodu, takže se výběrem vhodného stínění zvyšuje uživatelský komfort a oční pohoda,” říká Roman Vrtiška.

Výborné jsou z pohledu zatemnění místnosti například venkovní žaluzie Z-90 nebo venkovní rolety, které v místnosti vytvoří téměř absolutní tmu. Dobře fungují i venkovní látkové rolety, které díky látkám s nízkou propustností světla zastíní i velká okna, nerozdělují plochu a snadno se udržují.

Pokud máte v kanceláři velká okna, kterými se do kanceláře dostává teplo, zvažte další způsob chlazení kanceláře, například klimatizaci. Kanceláře Avastu od architektonického studia Vrtiška & Žák. Foto: Kristina Hrabětová

Jen venkovní stínění nestačí

Kromě světla má stínění vliv také na teplotu v místnosti. I když někdo raději teplejší a někdo studenější prostředí, ideální teplota pro práci v kanceláři se pohybuje někde mezi 21° C a 23°C. Což je problém hlavně v létě.

Venkovní žaluzie dokážou v horkém létě snížit teplotu uvnitř místnosti až o 10 stupňů Celsia, ale jen za podmínky, že jsou celé dny stažené a zatemněné, což nemusí každému vyhovovat. Zvolit můžete i venkovní látkové rolety, které propustí světla více, ale ani ty nejsou všemocné.

Mohlo by vás zajímat: Vyvracíme mýty: skutečně mohou venkovní žaluzie nahradit klimatizaci?

Proto si k i k venkovním žaluziím nebo roletám přikupte klimatizaci. Díky venkovnímu stínění jí nebudete nuceni zapínat tak často a na takový výkon, ale v největších letních vedrech vám přijde vhod.

Plánujete do své kanceláře venkovní stínění a chcete s výběrem poradit? Obraťte se na naše partnery, rádi vám pomůžou.


Autor

Kateřina Vránová

Kateřina Vránová posílila marketingové oddělení NEVY v roce 2020. Ke své práci copywriterky využívá zejména znalosti, které získala při studiu českého jazyka na Karlově univerzitě v Praze.

Zobrazit všechny články autora

Přihlaste se k newsletteru